NYMFOMANIE – ZABIJÁK VZTAHU!

Přesně taková je moje smutná zkušenost z nedávna. Vím, že většině mužů se pod slovem nymfomanka vybaví atraktivní dlouhonohá kráska, která dnem a nocí nemyslí na nic jiného, než jak vás, jejího jediného miláčka, dokonale uspokojit. Do té doby, než jsem skutečnou nymfomanku potkal a pokusil se s ní žít, byly mé představy podobné. O to bolestnější je tvrdá realita konce vztahu, do kterého jsme oba, ona i já, tolik investovali.

PRVNÍ ZNÁMKY
Dnes si říkám, že jsem měl být na začátku pozornější. Všechno mohlo být jednodušší… Když jsem na internetové seznamce poprvé narazil na profil Denisy, její zvláštní zjev mě fascinoval. Vysoká štíhlá (spíše hubená) postava, dlouhé nohy, pevné rysy, poněkud bledý obličej, tmavé mikádo. Rozhodně ne typ profánní krásky z Playboye. Přišlo první rande v restauraci, kde samozřejmě k ničemu dalšímu nedošlo. Naše dojmy byly na obou stranách víc než kladné, a tak se pokračovalo.

Druhé rande už mělo jiné grády. Pod záminkou objevování krás nedalekých rybníků jsme si našli skryté místečko u vody, a než jsme si stačili opětovat první polibek, už jsem měl její ruku v kalhotách… Na ten letní večer nezapomenu. Z nenápadné třicítky se vyklubala pěkná divoška, která mi ho bezvadně vykouřila už při druhém setkání! Že jsme se nedostali dál, bylo způsobeno pouze tím, že se nacházela v onom méně vítaném ženském cyklu. I tohle mě mělo varovat! Která žena dobrovolně a ráda uspokojí muže, se kterým se vidí podruhé v životě, když sama uspokojena být nemůže!?

Po dvou měsících schůzek obdobného průběhu jsme spolu začali bydlet. Jako aktivní sportovci jsme trávili společný čas vyjížďkami na kole, horskými túrami a především divokými sexuálními orgiemi, které se konaly dvakrát, leckdy i třikrát denně! Říkáte si „pořádný záhul“, ale pro sportovce jako já to sice bylo náročné, ale stále zvládnutelné. Jak jsem se měl přesvědčit, ne na dlouho…

REZIGNACE
Z Denisy se totiž vyklubala závislá nymfomanka, která za žádných okolností nedokázala slevit ze svých požadavků na sex, jeho kvalitu a hlavně na kvantitu a pravidelnost jeho konání!

Co se zprvu jevilo jako dar z nebes, stalo se záhy prokletím. I přes její pevnou sexy figuru, přes fyzické i psychické pouto, které jsem k ní měl, jsem byl jejím neukojitelným chtíčem a vášní ničen. Často se stávalo, že mi prostě chyběly fyzické síly na to, abych se s ní ve stejný den pomiloval ještě potřetí. Navíc mi začínala vadit bezcitnost, s jakou jsem byl během sexu využíván k jejímu ukojení. Ona však věděla, jak na mě. Znala mou „Achillovu patu“, a tak pro ni nebyl problém mě znovu postavit do pozoru a „použít“, jinak se to nazvat nedá, třeba vsedě, pokud jsem nebyl schopen vstát. Když jsem nemohl, mohla ona, když jsem usychal, věděla, jak a kde ze mě vymačkat ještě kus potřebné vláhy, a tak to šlo pořád dál.

Až do dne, kdy jsem to nevydržel, vysvětlil jí, že její nároky jsou prostě nesplnitelné. Vzpomínám si na naši první velkou hádku, která však měla přesně opačný účinek – rozdali jsme si to ve všech možných polohách a ve vášnivém objetí i ulehli.

Tento stav byl ale bohužel spíš výjimkou. Musel jsem si přiznat, že na Denisu prostě nestačím, jakkoli ponižující se to mohlo jevit. Netrvalo dlouho, kdy jsem zjistil, že nejsem jediný, kdo slouží jejím choutkám. Dvě soulože za den jí nestačily, a tak musel vypomáhat její podřízený v práci – nejspíše nechtěl přijít o práci…

Po pěti měsících jsme se rozešli. Důvod? Sexuální náruživost. Hloupé, ale je to tak. Její nároky, a už vůbec ne nevěry jsem prostě nebyl schopný dále zvládat, a tak jsem se rozhodl to utnout. Je to smutná, ale poučná životní zkušenost. Zkušenost, která u mě zbortila obecný mýtus nymfomanie coby neškodné a vlastně příjemné závislosti jednou provždy.

 




Ohodnoťte prosím tento článek jako ve škole:
(2 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...